Hamilton, Alexander (1755-1804) Americký státník, delegát ústavodárného shromáždění (1787) a ministr financí (1789-95). Hamilton je spolu s Jamesem MADISONEM a Johnem Jayem autorem Federalisty (The Federalist, 1787-8), série novinových článkÚ podporujících ratifikaci federální ústavy, jež byly nejvlivnějším výkladem myšlení tvÚrcll ústavy. Je také autorem četných politických pojednání, pamfleru, projeVÍ! a dopisÚ. Svou obhajobou silné centrální vlády a ekonomické politiky zaměřené na industrializaci spolu s relativní nedÚvěrou k lidu se stal v rané éře americké politiky hlavním protivní'kem Thomase JEFFERSONA.
Hamilton věřil v přirozená práva, avšak pod vlivem HUMA a BLACKSTONEA kladl dÚraz na moc, jež je nezbytná k jejich ochraně. PŘIROZENÝ STAV je nebo se stane podle jeho názoru stavem války, protože obnáší soukromé právo naplňovat přirozený zákon. Občanská společnost je definována souhlasem s ustavením veřejné výkonné moci, v níž vládce zaručuje těm, jimž vládne, zachování práv. Ústředním bodem občanské vlády se tak stává "ráznost v exekutivě". ZpÚsoby zabezpečení přirozených práv mohou být navíc ruzné podle okolností. Odtud vychází i Hamiltonova doktrina "samozřejmých pravomocí": vládě musí být umožněno dosahovat cílÍ1 jakýmikoli prostředky, které nejsou výslovně zapovězeny zákonem. Lidskými bytostmi zmítá podle Hamiltona sebeláska a sobecké zájmy. Avšak ambice a osvícenost mohou vést k rozšíření chápání sebe a svých zájmÚ nad pouhou tělesnou existenci. Například láska k bohatství vede k péči o majetek a k zájmu o občanský řád. Láska k moci, která je méně spojena s hmotným blahobytem, nutí k veřejné angažovanosti.
"Nejvznešenější duchové" jsou však ovládáni vášnivou touhou po slávě, která jejich duši umožňuje dát se vést vyššími principy. Největší nebezpečí pro svobodu naopak představují lidé, kteří milují moc, zvláště u lidových vlád, kde se obyčejní občané - nevzdělaní, omezení a krátkozrací - nechají snadno svést demagogií. Svobodná vláda vyžaduje, aby lidé, kteří milují slávu, vytvořili protiváhlu těm, kteří baží po panování. Z těchto dÚvodÚ Hamilton obdivoval brit skou ústavu - "nejlepší na světě" - s jejím aristokratickými prvky. Ve Spojených státecl však byla nejvhodnějším režimem "zastupi telská demokracie" a Američané, ovládán honbou za ziskem, se všeobecně zdáli nezpů sobilí k občanským ctnostem. Hamilton argumentoval, že v obchodní společnosti je ctnost nejpravděpodobnější jako "milostivý přívažek bohatství", přitahující ty, jejichž touha po ma. jetku již byla uspokojena. Domníval se, že veřejným životem by bylo možné mezi bohatými vzbudit touhu po cti nebo po slávě, ale tyto jeho naděje byly vždy zmařeny.
Na základě "politické vědy" se Hamilton podobně jako Madison domníval, že velká a mnohotvárná republika zmenšuje potřebu občanské ctnosti tím, že oslabuje individuáln~ "frakce" jako části celku. Odmítal antické vzory malých státÚ s tím, že politické společnosti byly přirozeně ve vzájemném konfliktu. Poněvadž je obchodní duch "dominující" a prubojný, obchodní režimy mění pouze předmět konfliktu: slávu nahrazuje bohatství.
Ve Zprávě o výrobě (Report on Manufactures) dokazoval, že každý národ by měl směřovat k ovládání "hlavních složek národních zdrojÚ", což je cíl zahrnující širokou a rozmanitou ekonomiku. Prospívající režim pohrdá "nevýnosným heroismem", i když jeho zahraniční politika vyžaduje určitou dávku vojenské ctnosti. Dovozoval, že liberální principy musí být v praxi vyvažovány a povznášeny morální ctností a prvkem cti.
Vzrustající demokratizace ztělesňovaná zvolením Jeffersona presidentem dovedla Hamiltona k politickému zoufalství. V roce 1802 se o ústavě vyslovoval jako o "křehké a bezcenné stavbě", i když zdÚrazňoval svou vÚli bránit ji až do krajnosti. WCMcW

odkazy
Hamilton, A., Madison, J, Jay, J.: The Federalist. Oxford: Blackwell, 1987.
literatura
Kenyon, c.: Alexandr Hamilton: Rousseau of the right. Po/itical Science Quarterly 73 (1958). 161-78.
MilIer, J.c.: Alexander Hamiltoll: Portmil in Paradox. New York: Harper, 1959.
Mitchell, B.: Alexander Hamilton. 2 sv. New York: Macmillan, 1962.
Rossiter, c.: Alexander Hamilton and the Comtituliol1. New York: Harcourt Brace & World, 1964.
Stourzh, G.: Alexander Hamilton al1d the Idea lJťRepublicul1 Government. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 1970.